Nejúžasnější Vánoce

Moc jsem si je přál. Jenže, byly moc drahé, tedy ty, co jsem si nejvíce přál, a tak jsem s nimi nepočítal. Ať jsem si představil kohokoli z rodiny, že by obětoval tolik peněz zrovna pro mne, vždycky mi vyšlo, že nikdo. Moje zklamání a usilovné přemýšlení, jak to zařídit, bylo natolik silné, že jsem přemýšlel, kde si peníze opatřím sám. Chtěl jsem totiž cyklistické tretry, které stojí patnáct tisíc korun. Ty jsem navíc prostě neměl. Nakonec se celá rodina složila a já prožil své nejúžasnější Vánoce.

Nikdy víc

Na kole jsme jezdila celkem obstojně. Nebála se sjet prudký kopec, dokázala se akčně vyhnout možnému a nečekanému nebezpečí. No a tak jsem se právem domnívala, že půjčit si od mého mladšího bratra cyklistické tretry, je ten nejlepší nápad na světě. Za nedlouho se ale ukázalo, jak moc jsem své schopnosti přecenila a rčení mého bratra, že s tímhle nádobíčkem se to musí umět, byla pravdivá. Takže, už nikdy víc!